Otvírací doba

Otevírací doba je od dubna do října vždy v pátek od 15-18.hod,

v sobotu od 9-18.hod.

Pěstitelské rady

Pěstování rýmovníku - Plectranthus

 tato pokojová rostlina se pomalu stěhuje do našich pokojů. V létě lze pěstovat na sluníčku venku, v zimě ale určitě musí být doma,nejlépe na okně, nesmí zmrznout. Jinak je to naprosto nenáročná rostlina, která dobře snáší sucho, nepravidelnou zálivku. Postupně můžeme ulamovat jednotlivé lístečky a  přivonět. Zvláštní aroma z pomačkaného lístku docela dobře protáhne nos.
 Má protizánětlivé  a protiplísňové  účinky. Lze udělat i čaj, sirup.
Půdu vyžaduje běžnou, slunné stanoviště. Nesmí zmrznout, mráz rostlinku zničí.

Pěstování  zmijovce - pokojová rostlina AMORPHOPHALLUS

Zmijovec patří  mezi tropické přenosné okrasné rostliny přes zimu  v bytě a v létě venku Ke svému životu potřebují polostín až stín a minimálně 15 °C tepla, to jest i v zimě.  Na jaře z růžové špičky na hlízce, která připomíná bramboru, začne  razit  skvrnitý stvol s pomalu se rozvíjejícím listem. V první fázi jak je list stočený, připomíná opravdu rozeklaný jazyk hada - odtud pravděpodobně název zmijovec.  


Sníh a okrasné stálezelené keře

Když napadne větší množství sněhu, je dobré z keřů sníh oklepat. Sníh je při tání a námraze těžký a může vzrostlejší stálezelené keře rozlámat. Sníh lze nahrnout ke kořenům a tající sníh se postará o zálivku.
Drobné azalky a bonsaje můžeme sněhem zasypat, aspoň budou později zalité  přírodní vodou. 
Sníh slouží jako peřinka pro rostliny a brání silnému promrznutí.Postupným táním, dostanou rostliny tolik potřebnou vláhu. 
Rostliny v zimě spíše uschnou suchem než zmrznou. Mráz vysušuje i půdu. Proto je pro většinu rostlin sníh tolik důležitý.
Pozor: některé rostliny nesnáší mokré zimování , zahnívají a později hynou. 
Typickým příkladem jsou lewisie nebo delospermy, které potřebují "suché zimování".
 Moje vychytávka: košíček od kivi obraťte dnem vzhůru a dejte na rostlinku. Zatížíte kamínkem nebo zahrňte okolní zeminou, aby takovýto minipařníček  neodvál prudký vítr.  Na rostlinu nebude pršet a dírky v košíčku slouží k odvádění tepla když svítí slunce. Když je porost větší je lépe dát sklo. 

Slimáci a plzáci

Ochrana proti této protivné nenažrané havěti není jednoduchá. Někdo v noci vstává a hubí plazící se slimáky, jiný zase solí slizké potvory. Solit rozhodně nedoporučuji, protože nejen působí muka slimákům, ale hlavně si zasolujeme zahrady. Jeden slimák naklade až 200 bílošedých vajíček, která jsou velká jako větší špendlíková hlavička. Na likvidaci se podílí  ještěrky, které se mi na zahradě rozšířily. Není pravda, že slimáky odpuzuje afrikán, je to spíš pochoutka pro slimáky.
Já nejraději používám netkanou textílii navrch s  mulčovací kůrou na cestičky. Když je kůra opravdu  suchá nebo jsou cestičky posypané dřevěnými  pilinami, působí jako přirozená překážka a těžko ji slimáci přelézají. Mulčování působí i proti růstu plevelů na cestičkách.




Úprava přerostlé thuje

Máte doma thujku nebo podobný stálezelený jehličnan, který vám přerostl přes hlavu, nebo má nějakou jinou vadu? Váháte co udělat?

Pomoc je jednoduchá. Uřízněte stromek v požadované výšce cca 150-200 cm od země. Vemte roličku toaletního papíru vícevrstvého a začátek napíchnete na budoucí špičku. Potom pomalu odvíjejte toaletní papír ve spirále k zemi. Podle spirály vystříhejte přebytečné větve a budete překvapeni jak nehezký stálezelený stromek se změnil na začátek luxusní zelené spirály. Pak asi 2x do roka upravte spirálu a sousedi vám budou závidět pěkný stomek. Zní to jako legrace, ale mám to vyzkoušené i na své zahradě. Hodně úspěchů

Stříhání keřů

U stříhání okrasných keřů dodržuji pravidlo: brzo na jaře kvetoucí keře se stříhají hned po odkvětu, keře kvetoucí v létě ostříhám brzo na jaře.

Dobře obráží zlatice a budleja - seřezávám je na 10 cm špalíčky u země. Zlatici po odkvětu, budleju v předjaří. Dobře obráží i ibišek, ale ten tvaruji podle potřeby na jaře.

Je zajímavé pozorovat, jak rychle keře obráží. V předjaří lze taky prořezat přehoustlé keře, hlavně mochny.

Mochny můžeme také seřezat na jaře až téměř k zemi.Kvetou o trochu později. Když chceme zachovat hned kvetoucí keříky mochny , tak prořežeme část keře a příští rok zbytek. Pro svoji hezkou kůru jsou mochny vhodné na bonsaje.Vytváří svoji kůrou dojem "starého" stromku. Keřové mochny patří mezi moje oblíbené dřeviny pro svoje neustálé květenství po celou sezonu.

Když se stříhají keře na živý plot, tak je lépe stříhat lehce do kužele, nebo písmena A, aby i spodní větvičky měly dostatek slunce.

Spodní větvičky necháváme trochu delší, vrchní větvičky kratší. Takto se i lépe dostane voda ke kořenům a rostliny mají větvičky olistěné až k zemi. Je pak ale třeba se dohodnout s pejskaři , aby pejskové nechodili čůrat na keře, to pak je vše spáleno do určité výšky.


Krásnoplodka - Callicarpa

je mým oblíbeným keřem, který na podzim lidé obdivují. Poměrně pomalu rostoucí keř kvete v červnu nenápadnými štětičkami, na podzim dozrají fialové kuličky velikosti hrášku. Keř je doslova obsypán fialovýma kuličkama, které na keři vydrží až do jara.Dobře se větvičky používají ve vazbě, na vánoce k adventu.  Na jaře se může hodně sestříhat. Kvete na nových výhonech. 
Výška keře je 1-3 m , podle toho kolik stříháme větvičky. Nároky slunce  a trochu vlhčí půdu.
Upozornění : ve stínu sice roste, ale špatně a málo kvete. 
Někdy trochu větvičky namrznou, obráží až do června. 
Moje vychytávka: jestli chcete mít krásné kuličky až do vánoc , je lepší je po vybarvení ostříhat část větviček ,aby  slunce kuličky nespálilo a ptáci neozobali. Když přijdou mrazy, kuličky se trochu scvrknou a nejsou již tak hezké.Vypadá ale krásně , když na nich je poprašek sněhu. Fialová barva kuliček v kombinaci s bílým sněhem oživí zahradu. 

Netřesky v zimě

Když jsou netřesky zasazeny v kamenech, jen zkontroluji, zda nebyla odplavena zemina, případně přidám zeminu. Netřesk - Sempervivum- má rád i v zimě slunce a opravdu stačí jen troška půdy. Co nesnáší je mokro, nesmí mít kořínky v mokru , nebo ve vodě, potřebují svažité stanoviště, nebo aspoň drenáž. Nevadí jim sucho, ve stínu rostou hůře. Pavučinkové druhy určitě chtějí sluníčko. Vždy mne udivuje, jak tyto rostliny vydrží v létě na rozpálených kamenech a prakticky je nezalévám. Musím ale dávat pozor na kosáky, kteří si netřesky pletou snad s žížalama a dokáží vyházet z květináčků čerstvě nasázené rostlinky. I v zimě snesou netřesky lépe sucho než mokro. Na jaře jen očistím uschlé lístečky a rostlinky pak hezky rostou. 

Drobné netřesky

Vyloženou metlou pro drobné druhy netřesků je mech. Protivný mech obrazí i ze zapomenuté snítky a svoji dravostí brzo přeroste drobný netřesk. Rostlinku zadusí nejen svým mechovým polštářkem, ale rostlina uhyne i pro mokré prostředí. Odstraňovat mech z těchto maličkých netřesků je protivná práce tak na pinzetu nebo nožík a vyžaduje opravdu pečlivé odstranění všech kousků mechu.